V posledním venkovním zápase v tomto roce jsme chtěli prolomit podzimní prokletí z hřišť soupeřů a urvat nějaký ten bod. Jednalo se zároveň o poslední utkání před přerušením soutěží kvůli koronaviru. Ve Slatině nad Zdobnicí, kde se zápas s rychnovskou Labutí konal, panovalo typicky podzimní počasí. Do utkání jsme vstupovali v totožné sestavě jako v posledním domácím střetnutí, pouze absentujícího kapitána Tomáše Faltu nahradil v základní sestavě Petr Šimerda.

Vstup do zápasu se nám poměrně vydařil, když jsme měli od úvodních minut míč častěji na svých kopačkách a soupeře jsme naší kombinační hrou drželi na jeho polovině. Po hříchu jsme si však nevytvořili žádné velké příležitosti, jakoby nás po předchozích nezdarech ve venkovních utkání svazovala až přílišná nervozita. A tak ačkoli jsme byli lepším týmem, do vedení šli nakonec domácí, kteří v průběhu první půle postupně vyrovnávali hru a několikrát ohrozili naši svatyni. Po jedné takové situaci využili nedůslednosti naší obrany a vstřelili první gól utkání. V tu chvíli byli hráči Labutě v laufu a další šanci před naší brankou doslova zazdili, když domácí útočník v dobré pozici netrefil branku. Navíc se ještě vytáhl Jirka Zelinka, který vyrazil střelu Dostála na rohový kop. Po inkasované brance jsme si také my vypracovali tři dobré gólové příležitosti. Nejprve se po rohovém kopu ocitl před odkrytou brankou Lukáš Michl, ale jeho hlavička se mezi tři tyče nevešla. Poté se tváří v tvář domácímu brankáři zjevil nejprve Petr Šimerda a o něco později i Radek Jedlička, ale oba opět potvrdili naši špatnou střeleckou formu, když na domácího brankáře nevyzráli. Po první části jsme tak ztráceli na domácí jedinou branku.

Jelikož jsme v první půli předváděli dobrý kombinační výkon, věřili jsme, že pokud budeme v nastoleném trendu pokračovat, nějaké šance si jistě vytvoříme. Otázkou ovšem zůstávalo, jak se popasujeme s jejich proměňováním. Jinak po změně stran byl náš výkon ještě dominantnější a domácí se postupem času pouze uchylovali k bránění svého těsného vedení. Ačkoli náš výkon byl nejlepší, který jsme na podzim venku předvedli, stále nás trápila finální fáze naší hry, ve které jsme opakovaně selhávali. Neujali se ani pokusy ze střední vzdálenosti, které měl na svědomí především Ondra Podsztavek, jehož první střela se jenom otřela o břevno domácí branky. Druhý pokus, tentokrát z volného přímého kopu, byl ještě nebezpečnější. Zdí tečovaná střela se odrazila od břevna, ovšem ani dorážka z nadějné pozice naším gólem neskončila. Jak se blížil závěr zápasu, tlačili jsme domácí tým stále více do defenzivy, kopali celou řadu rohových kopů a standardních situací, kýženou branku se nám však stále nedařilo vstřelit. Když jsme se již pomalu smiřovali s další venkovní porážkou, přišlo za minutu dvanáct naprosto zasloužené vyrovnání. Běžela 90. minuta zápasu a po faulu domácích jsme zahrávali ještě jeden volný přímý kop. K tomu se postavil Kuba Koráb, jehož prudkou ránu brankář Labutě pouze vyrazil před sebe, kde byl jako první Radek Jedlička a v posledních vteřinách utkání vyrovnal dorážkou na 1:1. Ihned po rozehrání rozhodčí zápas ukončil a o konečném výsledku se tak rozhodlo v penaltovém rozstřelu. V tom byli úspěšnější domácí, kteří rozhodli o své výhře v šesté sérii, ve které neproměnil svůj pokus Tomáš Poledno, a tak jsme na penalty prohráli v poměru 4:3. Proměnili jsme tedy tři penalty, což znamená pouze padesátiprocentní úspěšnost.

Připsali jsme si tak bod za první remízu v sezóně, ovšem tentokrát můžeme být s naším výkonem spokojeni. Doplatili jsme sice opět na slabou koncovku, avšak herně jsme určitě nezklamali. Další pokračování okresního přeboru třetí třídy je aktuálně ve hvězdách, neboť byla soutěž prozatím kvůli koronaviru přerušena. Sobotní domácí utkání s béčkem Doudleb se tak v původním termínu neuskuteční. O dalším vývoji situace v okresním fotbale vás budeme včas informovat.